Pavel Jurygáček
Dne 11.11. 2011 jsme se rozloučili s Pavlem Jurygáčkem, s člověkem, který měl dobré srdce, a vůbec jsme nečekali, že nás opustí tak rychle...
Pavle, měli jsme a máme tě stále rádi! Chybíš nám...
Až přijde květen 2012, pomodlíme se za tebe s otcem Bornem a já budu zpívat i za tebe. Pláču a moc mi chybíš...
Když jsme přišli do obřadní síně, rakev se nám zdála opravdu malá na tak velikého člověka, jaký jsi ty byl, ale lidé se prý smrsknou, no budiž, ale pro nás jsi se nesmsrsknul ani o píď.
Jsi stále velký člověk, který dokázal podržet ostatní a který uměl mít rád, který dokázal dřít a rozesmát ...i Otu.... Když jsme v kapličce předstírali, že známe boží písně slova a zpívali jsme olahalamama... jahaja... ohoh... ale to nevadilo, byli jsme tam všichni vespolek a bylo nám dobře. Za všechno, co jsi mi dal, ti děkuji, děkuji Bohu, že jsem Tě mohla poznat a zažít všechny ty chvíle v naší, ale ne ani ne mojí, ani ne tvojí, v jejich vesničce.
Já-Jitka a Tomáš a Tim, Pepa, Věruš, Jarmila, Eva, Zdena, Franta, Koudeloujc, Pišta, Milan, Viktor, Jarusjka, Vacíkarojc, Nožinojc, Ota, kachny a ptáci v lese a houby...aha, nejni tu Lupínek
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Pavel, jak jsme ho znali.
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz